17. základní škola
a mateřská škola

17. základní škola a mateřská škola

Obsah

  1. Úvodní ustanovení
  2. Režim provozu základní školy
  3. Pedagogičtí pracovníci
  4. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců
  5. Hodnocení žáků
  6. Závěrečná ustanovení

I. Úvodní ustanovení

  1. Školní řád základní školy je jedním ze základních dokumentů 17. ZŠ a MŠ Plzeň, Malická 1 pro zaměstnance základní školy, žáky a jejich zákonné zástupce.
  2. Tento řád upravuje režim provozu školy včetně postavení pedagogických pracovníků, podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců, pravidla jejich vztahů s pedagogickými pracovníky, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a také podmínky zacházení s majetkem školy. Také obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
  3. Ustanovení školního řádu základní školy vycházejí zejména z těchto zákonných a podzákonných norem v platném znění:
    • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
    • zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
    • zákon č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte
    • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
    • nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
    • nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
    • vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
    • vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku
    • vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů
    • vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízení
    • vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
    • vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
    • vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol a některých školských zařízení
    • vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení

II. Režim provozu základní školy

Zásady provozu

Tento soubor pravidel a opatření spojených se zajištěním hygienických požadavků na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid zohledňuje věkové a fyzické zvláštnosti dětí, podmínky jejich pohybové výchovy, otužování a režim stravování včetně pitného režimu. Úpravu mohou nařídit orgány ochrany veřejného zdraví.

Údaje o škole:

druh školy: základní
kapacita: 430 žáků
počet tříd: 18, z toho 7 odborných učeben
plocha tříd: 60 – 66m2
vybavení tříd: standardní školní nábytek
osvětlení: zářivkové

Zájmové činnosti školy, kroužky, sportovní vyžití:
denně v odpoledních hodinách – kroužky jazykové, rukodělné, počítačové, tělovýchovné, výtvarné, hudební či vedení domácnosti

Využívání školní budovy pro jiné aktivity školy:
  • soutěže, projekty, sportovní turnaje, logopedie, besídky, karnevaly (v odpoledních hodinách školního roku)
  • zajištěno stravování pro cizí strávníky ve školní jídelně
  • organizování dnů otevřených dveří, třídních aktivů a individuálních konzultací
  • pronajímání tělocvičny a učeben
  • 2 volební místnosti, setkání občanů s představiteli města

Režim dne

Organizace vyučování

Provoz od 7,00 h – 17,00 h se týká aktivit určených žákům od 6 do 15 let.

Dojíždění dětí:
maximální vzdálenost: 20km
druh dopravy: autobus, MHD
čas prvního příjezdu žáků: 6,00 hod. (ŠD)
čas posledního odjezdu žáků: 16,30 hod.
začátek vyučování: 8,00 h
ukončení vyučování: 15,20 h
Vyučovací hodina:
délka trvání: 45 minut
způsob výuky: vychází z učebního plánu, tradiční i inovativní formy výuky
Frekvence střídání pracovních míst při výuce:
1. – 3. ročník: cizí jazyk, tělesná výchova
4. a 5. ročník: cizí jazyky, praktické činnosti, tělesná výchova
2. stupeň: cizí jazyk, informatika, fyzika, chemie, praktické činnosti, výtvarná výchova, tělesná výchova
Počet hodin v jednom sledu:
1. ročník: 4
2. – 5. ročník: 5
6. – 9. ročník: 6
Přestávky:
před každou vyučovací hodinou 10 minut
po 2. vyučovací hodině 20 minut
před odpoledním vyučováním minimálně 60 minut
Režim práce s počítačem:
zařazení v rozvrhu: většinou koncové hodiny v dopoledním i odpoledním rozvrhu
počet vyučovacích hodin práce v jednom sledu: 1- 2
Režim praktických činností:
zařazení: v dopoledním i odpoledním rozvrhu
délka trvání v jednom sledu: 1. stupeň – 1 hodina
2. stupeň – 2 hodiny
přestávky: před a po vyučování
možnost očisty: teplá voda, sprchy
používání osobních ochranných pracovních prostředků: vlastní, před vyučováním se žáci převlékají

Mimoškolní akce žáků:
Pro každou mimoškolní akci žáků je určen pedagogický pracovník jako vedoucí akce, který zajišťuje dodržení podmínek pro pořádání dané akce (vyhláška MZ č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, metodický pokyn MŠMT k organizaci lyžařského výcviku žáků) a vede záznamy o předepsaných náležitostech (souhlas rodičů s účastí, prohlášení o zdravotním stavu, potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti, poučení žáků o BOZP, pojištění atd.).
U zahraničních výjezdů zajišťuje pověřený pracovník navíc i záležitosti podle pokynu MŠMT k výjezdům základních a středních škol do zahraničí.

Organizace stravování včetně pitného režimu

Stravování ve vlastní jídelně:
doba vydávání oběda: 11,45 h – 14,00 h
režim školních svačin: vlastní, školní bufet a školní mléko pro 1. stupeň (velká přestávka)
doba vymezená pro konzumaci oběda žáků: 1. stupeň – 30 minut
2. stupeň – 20 minut
stravování cizích strávníků vymezený čas 11,00 h – 11,30 h - do vlastních nádob i pro konzumaci na místě (vyhrazený stůl)
Zajištění pitného režimu:
  • nabídka školního bufetu
  • školní jídelnou v době oběda
  • nápojovým automatem
  • školním mlékem
Druh nápojů:
  • perlivá i neperlivá voda s příchutí i bez – školní bufet
  • čaj, mléko, kakao, bílá káva - školní jídelna
  • Cappy a Bonaqua – nápojový automat
Frekvence podávání a způsob:
  • volný přístup k nápojovému automatu
  • nápoje vlastní – kdykoliv
  • školní bufet – před vyučováním, velká přestávka
  • školní mléko – velká přestávka
  • ostatní nápoje – ŠJ v době oběda
  • PET lahve, krabičky, při obědě do sklenic z barelů
Manipulace s nápoji:
  • u nejmladších dětí s dopomocí učitelky
  • větší děti samostatně
Instalace automatů s nápoji, sortiment nápojů, údržba:
  • smlouva s Coca Cola Beverages s.r.o., která provádí pravidelné doplňování i údržbu (Cappy, Bonaqua)
  • smlouva s Importex CZ s.r.o., který sortiment pravidelně doplňuje (perlivé i neperlivé vody)

Organizace úklidu

Úklid je prováděn:
  • po vyučování
  • při nepříznivém počasí vestibul a chodby v šatnách po 8,00 hodině a po vyučování
  • před a po mimoškolní činnosti
  • před a po pronájmech

Náplň úklidu: dle náplně práce uklízeček (denní, týdenní, roční)

Kontrola úklidu:
  • zodpovídá školnice
  • namátkově vedením školy

Pracovní podmínky

Podmínky vyučování

  1. Časové rozvržení učiva, sestava rozvrhu a režim dne vychází zejména z ustanovení vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a ze zásad stanovených ve vzdělávacím programu Základní škola, č. j. 16847/96-2 a ve školní vzdělávacím programu „Tvořivá škola pro každého“, č.j. 500/17/2007.
  2. Pro výuku jsou používány místnosti, které splňují požadavky na osvětlení, vytápění, větrání, velikost a vybavení. Učebny vyhovují maximálnímu počtu žáků danému plošnou výměrou místností.
  3. Ve třídách zajišťují vyučující vhodné podmínky pro výuku zejména sledováním teploty v učebně, dostatečným větráním, pobytem dětí o přestávkách mimo učebnu, dodržováním délky vyučovacích hodin a přestávek, zařazováním relaxačních chvilek a cvičení do hodin, umožňují dětem pít i během vyučování, manipulací se žaluziemi, závěsy či roletami regulují osvětlení třídy . Vedou žáky k otužování a používání přiměřeně teplého oblečení. Sledují přiměřenost velikosti lavic a židlí pro žáky a ve spolupráci se školnicí zajišťují potřebnou výměnu za větší velikosti.
  4. Žáky školy jsou také děti se speciálními vzdělávacími potřebami, pro které jsou ve spolupráci s pedagogicko psychologickou poradnou či dalšími institucemi vypracovány individuální vzdělávací plány a každoročně jsou podávány návrhy na jejich integraci. Součástí těchto plánů je seznam potřebných kompenzačních pomůcek a individuálních potřeb. Nákup pomůcek je evidován u ekonomky školy.
  5. Ve škole není žádné rizikové pracoviště.
  6. Škola má zpracovánu směrnici pro poskytování osobních ochranných prostředků pro zaměstnance vybraných profesí. Přidělování se řídí zhodnocením rizik jednotlivých prací a pracovišť. Agendou je v rámci pracovní náplně pověřena tajemnice, která zajišťuje nákup, evidenci, přidělování a kontrolu používání.
  7. 7. Jedovaté látky nejsou ve škole používány,všechny látky tohoto charakteru byly ze skladu chemických látek vyřazeny. Nebezpečné látky jsou skladovány v uzamykatelných skříňkách a v místnosti, do které nemají žáci školy přístup. Skladování a evidence látek v kabinetu chemie podléhá zvláštnímu režimu. Vyučující chemie jsou odborně způsobilí k práci s těmito látkami.

Podmínky pohybové výchovy

Prostory pro cvičení:
  • 1 tělocvična, kapacita není udaná
  • posilovna
  • na základě smlouvy využívána sportoviště Sokolské župy plzeňské a TJ Prazdroj

Vybavení tělocvičny: odpovídající osnovám ZŠ

Vybavení hygienických zařízení:
  • WC – tekuté mýdlo, papírové ručníky, teplá voda a studená voda
  • umyvadla – teplá a studená voda
  • sprchy – teplá a studená voda

Vybavení šaten: lavičky, věšáky – samostatné pro každou třídu

Zařazování hodin tělesné výchovy: do všech vyučovacích hodin
Počet hodin tělesné výchovy v jednotlivých ročnících: 2
Počet hodin v jednom sledu: 1. až 3. ročník: 1
4. – 9. ročník : 2
Harmonogram hodiny: dle osnov TV pro ZŠ a dle ŠVP
Výuka plavání: 3. a 4. ročník vždy jedno pololetí – bazén 33. ZŠ Plzeň

Tělovýchovné chvilky: zařazovány podle potřeby ve všech vyučovacích hodinách.

Využití přestávek k neřízené pohybové aktivitě:
  • hromadně nelze realizovat, úzké chodby; pouze ve třídách na kobercích
  • zájemci z řad žáků 1. stupně mohou o velké přestávce využít pobytu v tělocvičně (pedagogický doprovod)
Zařazení prvků otužování:
  • během celého školního roku – vhodné oblečení, větrání, kurzy plavání
  • ve školách v přírodě a na sportovních kurzech pravidelně
Mimoškolní využití zaměřené na pohybovou aktivitu:
  • tělovýchovné zájmové útvary
  • ŠD
  • pronajímání tělocvičny

Osvětlení, větrání a vytápění

  1. Všechny prostory sloužící k výuce mají zajištěno vyhovující denní osvětlení, jeho směr je vždy zleva a shora. Umělé zářivkové osvětlení v učebnách zajišťuje celkové osvětlení učebny a zvlášť tabule.
  2. V prostorách, kde se používá výpočetní technika a televizory, jsou obrazovky umístěny tak, aby nedocházelo k jejich osvícení denním světlem nebo svítidly, u počítačů jsou použity monitory se sníženým vyzařováním a sníženou odrazností světla, vzdálenost obrazovky od očí je minimálně 50 cm.
  3. Všechny prostory využívané pro pobyt žáků v budově jsou přímo větratelné. Ve školní jídelně a na žákovských WC je zajištěna výměna vzduchu vzduchotechnikou, lze ale také zajistit přímé větrání.
  4. V učebnách, odborných pracovnách, družině a dalších místnostech určených k trvalému pobytu žáků je zajištěna teplota nejméně 20 až 22° C; teplota povrchu podlahy neklesá pod 19° C. V tělocvičně a na WC teplota vzduchu neklesá pod 16° C, v jídelně, na chodbách a v dalších místnostech pro krátkodobý pobyt pod 18° C. Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k trvalému pobytu dětí ve třech po sobě následujících dnech pod 18° C, nejméně však na 16° C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16° C může být provoz školy zastaven.
  5. Kontrola teploty vzduchu v prostorách s trvalým pobytem je zajištěna nástěnnými teploměry ve výšce 1,2 až 1,5 m nad podlahou na vnitřní straně místnosti. K regulaci vlhkosti může být použit vysoušeč vzduchu.

Vybavení školy

  1. Všechna tělesa ústředního topení ve školních prostorách jsou vybavena termoregulačními ventily a v tělocvičně jsou zajištěna kryty proti úrazu.
  2. Stěny tělocvičny jsou pro zamezení úrazů opatřeny dřevěným obložením.
  3. V tělocvičně jsou okna a svítidla zajištěna kryty a sítěmi proti rozbití. Otevírání ventilačních oken je zajištěno z podlahy, která je natřena protiskluzným nátěrem. K tělocvičně patří nářaďovna, WC a umývárna s 9 umyvadly a 3 sprchami.
  4. Ve škole se nevyskytují dveře kývavé nebo turniketové.
  5. Zasklená dveřní křídla a všechny prosklené plochy v úrovni dveří jsou opatřeny bezpečnostním sklem.
  6. Zábradlí splňuje požadavky norem, první a poslední schod jsou vždy barevně odlišeny.
  7. Ve všech výukových prostorách je umístěno aspoň jedno umývadlo s výtokem pitné vody.
  8. V učebnách jsou podlahy opatřeny PVC, chodby a vstupní hala mají dlažbu s protiskluzovou úpravou.
  9. Centrální lékárnička je umístěna v kanceláři školy, další lékárničky jsou v žákovské dílně, kabinetu fyziky a chemie, žákovské kuchyňce, v tělocvičně, ve školní družině a školní kuchyni. U lékárniček je umístěn seznam obsahu, který je pravidelně kontrolován a doplňován školními zdravotnicemi.
  10. Traumatologický plán je vyvěšen v kanceláři školy.

III. Pedagogičtí pracovníci

Základní povinnosti

  1. Pedagogičtí pracovníci školy jsou povinni se ve své práci řídit pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení (č. j. 263/2007 Sb.).
  2. Hodnocení chování a prospěchu žáků je prováděno pedagogy podle znění zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona a vyhlášky MŠMT č. 48//2005 Sb., o základním vzdělávání. Podrobnosti upravuje tento školní řád.
  3. Učitelé plní úkoly, které jim byly uloženy vedením školy a na nichž se usnesli na jednání pedagogické rady.
  4. Povinností všech pedagogických pracovníků je sledovat týdenní plány a další informace na nástěnce v kanceláři či informace zaslané do e-mailové schránky a jsou pro ně závazné všechny termíny dané vedením školy.
  5. Opakované nedodržování či hrubé porušení ustanovení jednotlivých bodů řádu bude vedením školy s pracovníkem projednáno a dle závažnosti postihováno.

Pedagogičtí pracovníci a vnitřní režim školy

  1. Pracovníci jsou povinni být přítomni ve škole v době stanovené platným rozvrhem výuky schváleným ŘŠ, rozvrhem pohotovostí a dozorů a řídit se jimi. Každou změnu je třeba předem projednat se zástupkyní ŘŠ, v případě její nepřítomnosti s ŘŠ. Při onemocnění ohlásí každý pracovník včas svou nepřítomnost (nejdéle do 7,30 hod.).
  2. Pedagogové přicházejí do školy minimálně 20 minut před zahájením vyučování nebo výchovné práce dle vlastního rozvrhu. Učitelé, kteří vyučují od 8,00 hod. nebo mají 1. hodinu pohotovost tedy nastupují do školy do 7,40 hod. Ti, kteří mají ranní dozor, přicházejí nejpozději v 7,30 hod. Na vyučování od 7,00 hod. učitelé vyzvednou žáky ve vestibulu školy ještě před 7,00 hodinou. Pro účast v zájmovém útvaru si vyučující přebírají žáky ve vestibulu školy nebo ŠD a odpovídají za jejich bezpečnost od příchodu do školy až do jejího opuštění.
  3. Pedagogický dohled nad žáky je vykonáván podle rozdělovníku v šatně, ŠJ a na chodbách v 1. a 2. patře. V přízemí jej zajišťuje pracovník, který zde vyučuje. Ranní dozor odemyká učebny a dbá na zhasínání světel na chodbě s výjimkou osvětlení u kabinetu 1. stupně. Dozor v šatně a ŠJ po skončení vyučování zajistí otevření plechových dveří a rozsvícení světel v prostorách šaten a ŠJ, dále dbá na pořádek do rozchodu žáků, na uzamykání plechových dveří a šaten po odchodu žáků. Poslední dozor navíc zhasne světla v šatnách.
  4. Učitelé se na vyučování řádně připravují, při výběru učiva se řídí platnými učebními osnovami a vlastní koncepcí výuky v jednotlivých předmětech. Pomůcky si připravují včas a použité je v pořádku vracejí správci kabinetu. Na vyučování TV a PČ jsou učitelé povinni se převlékat do vhodného oděvu. Stejný postup je doporučen i u laboratorních prací (P, CH, F).
  5. Učitelé 6. – 9. ročníku přinášejí na 1. vyučovací hodinu třídní knihu z přihrádek a rovněž ji po poslední hodině odnášejí. Na začátku každé hodiny zapíší učitelé do třídních knih učební látku, případně očekávané výstupy ŠVP, a chybějící žáky, dále zaznamenávají pozdní příchody žáků. Učitelé 1. – 5. ročníku zapisují obsah učiva a očekávané výstupy jednou týdně, třídní učitelé denně zaznamenávají nepřítomné žáky. Učivo a docházku volitelných, nepovinných předmětů a zájmových útvarů vypisují vyučující do třídní knihy určené pro tyto předměty. Narůstající neomluvenou absenci ve volitelných a nepovinných předmětech hlásí nejméně 1x měsíčně TU.
  6. Vyučující všech předmětů, kteří využívají klasifikaci, zapisují výsledky průběžného hodnocení žáků v elektronickém systému „Škola on Line“ alespoň jednou týdně v předmětech s převahou teoretického zaměření a minimálně 1x za 14 dní u předmětů s převahou praktického či výchovného zaměření. Třídní učitelé v elektronické matrice zaznamenávají a aktualizují požadované osobní údaje o žácích. Elektronický zápis dalších údajů je zatím dobrovolný.
  7. Učitelé jsou povinni dodržovat délku vyučovací hodiny 45 minut. Není přípustné ji prodlužovat, a tím zkracovat přestávky určené k oddechu žáků a přípravě na další hodinu s výjimkou dvouhodinové TV a v odůvodněných případech i VV, PČ či informatiky.
  8. Vyučující neposílají žáky samotné do kabinetů, kanceláří, dalších učeben, prostorů MŠ ani mimo školní budovu.
  9. Řádné větrání ve třídě zajišťují na začátku 3. vyučovací hodiny a další provádějí dle potřeby. Nesmí nechat otevřená okna v učebně o přestávce, pokud jsou zde žáci sami. Učitelé, kteří vyučují ve třídě poslední hodinu, zkontrolují pořádek (zavřená okna, smazaná tabule, zvednuté židle), uzamknou třídu a odvedou žáky do šatny, ŠJ, případně ŠD.
  10. Odcházejí-li učitelé se žáky na akci mimo školu (vycházka, exkurze, výstava aj.), vždy zapíší základní informace do sešitu v kanceláři.
  11. Učitelé, kteří mají pohotovost, se zdržují ve svém kabinetu. Všichni denně sledují při příchodu i odchodu ze školy přehled o suplovaných hodinách, dozorech nebo jiných změnách.
  12. Vyučující, kteří zjistí ztrátu osobní věci žáka, vyřídí záležitosti s tím spojené (prošetření události, svědectví při uplatnění požadavku na náhradu, sepsání příslušného formuláře) ve spolupráci s TU.

Třídní učitelé

  1. Třídní učitelé usilují o dokonalý přehled o žácích své třídy v zájmu harmonického rozvoje jednotlivců i celého třídního kolektivu, zodpovídají za úplnost zápisů v třídní knize (kontrolu správnosti potvrzují týdně svým podpisem), třídním výkazu, katalogových listech a školní matrice, včetně její elektronické podoby.
  2. Zjišťují příčiny nepřítomnosti žáků, evidují ji a v případě neomluvené absence činí příslušná opatření (dle metodického pokynu MŠMT č. j. 10194/2002-14).
  3. Také zodpovídají za inventář své učebny, zajišťují fungování žákovské služby ve třídě i v šatně. K vyřizování třídních záležitostí a řešení specifických problémů mohou organizovat třídní hodiny. Datum konání a obsah zapisují do TK.
  4. Zajišťují spolupráci se zákonnými zástupci žáků své třídy a včas je upozorňují na nedostatky v prospěchu a chování žáků, včetně docházky na vyučování. Proviní-li se žák proti školnímu řádu, ohlásí vyučující jeho přestupek třídnímu učiteli a poradí se o možné nápravě či jeho potrestání. V této oblasti spolupracují s výchovnou poradkyní.

Bezpečnost a ochrana zdraví

  1. Učitelé jsou povinni dbát všech předpisů o bezpečnosti práce a předpisů vyplývajících z povinného dohledu nad žáky v době vyučování a na akcích pořádaných školou.
  2. Drobné nedostatky související s bezpečností školního provozu zaznamenávají do knihy závad v kanceláři školy, velké pak ihned hlásí ŘŠ.
  3. V případě zranění poskytnou žákovi 1. pomoc, dle potřeby i ve spolupráci se školním zdravotníkem, a případ zapíší do knihy úrazů.
  4. Všichni pedagogičtí pracovníci věnují v souladu s minimálním preventivním programem náležitou pozornost výchově ke zdravému životnímu stylu a podporují preventivní aktivity v mimoškolní výchově. Pečlivě sledují případné projevy zneužívání návykových látek a ostatní sociálně patologické jevy (hráčství, šikanování, vandalismus, kriminalita, xenofobie, rasismus) a navrhují cílená opatření. V této oblasti spolupracují s preventistou sociálně patologických jevů.

IV. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

Práva žáků a jejich zákonných zástupců

  1. Základní práva všech žáků jsou zaručena Listinou lidských práv a Úmluvou o právech dítěte včetně svobody myšlení, svědomí, náboženství a práva na získávání informací a vzdělání. Žák má právo učit se žít ve společenství. Vzorem živého angažovaného společenství má být škola, která učí žáka zodpovědnosti, pomáhá mu hledat pravé hodnoty života, učí ho správně se rozhodovat a přitom vždy respektuje jeho věk.
  2. Žák má právo na:
    • základní vzdělávání a školské služby
    • speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami
    • pravidelné informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
    • informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu
    • ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením
    • ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu, a před návykovými látkami ohrožujícími jeho tělesný a duševní vývoj
    • svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny
  3. Dále má právo:
    • vhodnou formou se vyjadřovat ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí svého vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením je věnována pozornost odpovídající jeho věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést nejdříve třídnímu učiteli, posléze řediteli školy
    • volit a být volen do dětského parlamentu, pracovat v něm a též se jeho prostřednictvím obracet na ředitele školy s tím, že ředitel je povinen se stanovisky a vyjádřeními tohoto samosprávného orgánu zabývat
    • požádat o pomoc či radu třídního učitele, výchovného poradce, metodika prevence, ředitele školy či jeho zástupkyni, pokud se ocitne v potížích, má problémy apod.
  4. Žák si uvědomuje, že s každým právem je spojena povinnost.
  5. Právo na pravidelné informace o průběhu a výsledcích vzdělávání má také zákonný zástupce žáka. K tomuto účelu slouží zejména třídní aktivy a osobní konzultace dle domluvy kdykoliv v průběhu školního roku. Dále má právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka a v těchto záležitostech získávat informace a poradenskou pomoc školy.

Povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

  1. Žák je povinen:
    • řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat
    • dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen
    • plnit pokyny pedagogických pracovníků, popř. dalších zaměstnanců školy, vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem
  2. Zákonný zástupce je povinen:
    • zajistit řádnou docházku žáka do školy
    • osobně se zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka na vyzvání ředitele školy
    • informovat školu o závažných skutečnostech (zdravotních, sociálních a dalších), které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
    • oznamovat škole údaje do školní matriky a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání a bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích
    • dokládat důvody žákovy nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto řádem

Žáci a vnitřní režim školy

  1. Do budovy školy vstupují žáci v 7,40 hod. a řídí se pokyny pedagogického dozoru. Pokud vyučování začíná již v 7,00 hod., nevstupují žáci do budovy jednotlivě, ale vyčkají ve vestibulu příchodu vyučujícího. Na odpolední vyučování přicházejí do školní budovy o přestávce tak, aby byli ve třídě nejpozději 5 minut před začátkem vyučovací hodiny. Bezdůvodné pozdní příchody jsou započítány jako neomluvené hodiny.
  2. Žáci si po vstupu do školní budovy odkládají venkovní obuv, svrchní oděv a pokrývku hlavy v šatně a chodí v přezůvkách (i ve ŠJ a ŠD). Kvůli ničení podlahových krytin nepoužívají jako přezůvky sportovní obuv s černou gumovou podrážkou. Šatnář zkontroluje pořádek a dozor v 7,55 hod. šatny zamkne. Povinností šatnáře je kontrola pořádku v šatně také po skončení vyučování (pokud se oba šatnáři stravují ve ŠJ, jeden se naobědvá přednostně). Délku jejich služby určují třídní učitelé.
  3. V době vyučování mají žáci přístup do šaten pouze v nutných případech v doprovodu šatnáře, který si vyzvedne klíč v kanceláři školy, rodiče jen zcela výjimečně (např. zdravotní důvody).
  4. Žákům je z důvodu bezpečnosti přísně zakázáno vpouštět do budovy cizí osoby (otvíráním skleněných dveří).
  5. Ve třídách jsou stanovené dvoučlenné služby, které se pravidelně po týdnu střídají. Jejich jména jsou zapsána v třídní knize. Povinností služby je kontrola pořádku a čistoty ve třídě, mytí tabule a příprava křídy.
  6. Žáci zaujmou svá místa ve třídě a připraví se na vyučování po prvním zvonění při 1. a 3. hodině, u ostatních hodin ještě před zvoněním, které ukončuje přestávku. Nedostaví-li se vyučující do 5 minut po zvonění do třídy, oznámí to služba v kanceláři školy.
  7. V době vyučování a o přestávkách žáci nesmějí opouštět školní budovu. Přestávky tráví v poschodí, ve kterém mají třídu, služba může chodit pro pomůcky. Žáci nesmějí otvírat okna ve třídě, větrání provádí učitel na začátku 3. vyučovací hodiny a dále dle potřeby.
  8. Dodržování pitného režimu v době vyučování nesmí narušovat průběh hodiny (práci učitele, spolužáků ani žáka samotného). Žáci nesmějí zneužívat možnosti odejít na WC i v průběhu vyučovací hodiny. Konkrétní řešení této situace je v kompetenci jednotlivých vyučujících.
  9. Po skončení vyučování a při střídání učeben žáci za dozoru vyučujícího třídu uklidí, smažou tabuli, urovnají stolky a židle a zavřou okna. Ve třídě nesmí po skončení vyučování nikdo zůstat, učebna se zamyká. K šatnám odcházejí všichni společně v doprovodu učitele.
  10. Také do ŠJ přicházejí žáci společně s vyučujícím. V jídelně zachovávají klid, udržují čistotu a pořádek a řídí se pokyny pedagogického dozoru. V celém suterénu platí zákaz konzumace ovoce a výrobků v neporušených obalech, které si strávníci mohou odnést domů.
  11. Žáci nemají bez vyzvání zaměstnanců přístup do ředitelny, kanceláří a kabinetů, bez vědomí pracovnic není povolen ani vstup do prostorů MŠ. Své problémy žáci řeší s TU, běžné požadavky na vedení a sekretariát školy vyřizují také prostřednictvím svého TU. V odůvodněných případech mohou navštívit vedení školy po předchozí domluvě.
  12. Ke všem zaměstnancům se žáci chovají s úctou. Na začátku a konci každé vyučovací hodiny zdraví vyučujícího povstáním.

Docházka do školy a nepřítomnost žáků

  1. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaných důvodů, je zákonný zástupce žáka povinen nahlásit TU důvod nepřítomnosti nejpozději do 3 dnů. První den po návratu do školy žák předloží omluvenku. Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce či notýsku. V případě pochybností a v mimořádných, zdůvodněných případech, kdy škola nabude podezření, že zákonný zástupce neúčast žáka na vyučování přehlíží, či dokonce podporuje, může třídní učitel výjimečně a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání nepřítomnosti žáka lékařem.
  2. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění.
  3. Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na žádost zákonných zástupců může v odůvodněných případech uvolnit žáka z výuky na jednu vyučovací hodinu učitel příslušného předmětu, na 1 až 3 dny třídní učitel a na více jak 3 dny ředitel školy na základě jejich písemné žádosti.
  4. Z důvodu rekreace je možné uvolnit žáka ve školním roce pouze jedenkrát.

Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Škola při vzdělávání přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a souvisejících činnostech a poskytuje jim nezbytné informace. Uskutečněné poučení o bezpečnosti vyučující zapisuje do třídní knihy.
  2. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny určeného doprovodu.
  3. Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni, žáci jsou povinni se přezouvat, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.
  4. Při výuce v odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy dané vnitřním řádem těchto učeben. Z důvodů bezpečnosti žáci nemohou sami otevírat okna o přestávkách a sedat na okenní parapety. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.
  5. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, odborné učebně, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli, vyučujícímu daného předmětu či pedagogickému dozoru.
  6. Žáci nenosí do školy větší částky peněz, cennější a nebezpečné předměty (nože, petardy, boxery, spreje aj.). Ani menší finanční obnosy neponechávají v šatně. Používání mobilních telefonů, které si žáci přinášejí do školy na vlastní zodpovědnost, je možné pouze o přestávkách, aby nedocházelo k narušování výuky. Při vyučování mají peněženky i vypnuté mobilní telefony uschovány u sebe či ve své tašce, neponechávají je v ani na lavici.
  7. Ztrátu věci musí žáci neprodleně oznámit třídnímu učiteli či pedagogickému dozoru. Nalezené věci se odevzdávají školnici nebo v kanceláři školy.
  8. Žáci přistižení při používání paralyzérů a jiných nebezpečných sprejů budou ohodnoceni sníženým stupněm z chování. Také napomáhání této činnosti bude potrestáno. V případě evakuace třídy bude kontaktována Policie ČR a dané vyučovací hodiny budou dodatečně nahrazeny a řádně odučeny.
  9. Žáci nesmí v areálu školy kouřit, používat alkoholické nápoje, přinášet, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky. Porušení tohoto zákazu je hrubým přestupkem proti školnímu řádu. Ředitel školy využije k vyřešení situace všech možností daných mu zákonem včetně podnětu k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Na základě předcházejícího písemného souhlasu zákonného zástupce může být provedeno orientační testování žáka na přítomnost alkoholu či omamných a psychotropních látek v organismu.
  10. Projevy slovního i tělesného šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých se dopustí jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší) jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Podle okolností ředitel školy uváží možnost postihu žáků a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce. V závažných případech bude uvědomena Policie ČR.

Podmínky zacházení žáků s majetkem školy

  1. Žáci dbají na čistotu a pořádek ve třídě. Šetrně zacházejí s učebnicemi, pomůckami a veškerým školním zařízením. Zjištěné závady neprodleně hlásí třídnímu učiteli. Pečují o květiny a výzdobu tříd i chodeb a chrání majetek před poškozením. Poškodí-li žák úmyslně majetek školy, zákonný zástupce škodu nahradí či zajistí uvedení do původního stavu.
  2. Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí. Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.
  3. Žáci samostatně nemanipulují s vybavením odborných učeben, s uloženými exponáty a modely.

V. Hodnocení žáků

Význam hodnocení

Hodnocení je organickou součástí vzdělávání, trvale prostupuje vyučováním, slouží k řízení a usměrňování učební činnosti a má podobu zpětné vazby ke zdokonalování této činnosti – žáci se učí učit se.

Hodnocení je přítomno v činnosti učitele i žáka, ovlivňuje osobnostní a sociální rozvoj dětí. Jeho prostřednictvím učitel hodnotí též kvalitu své pedagogické práce.

Funkce hodnocení

Hodnocení má funkci motivační, informativní, regulativní, výchovnou, prognostickou a diferenciační – poskytuje zpětnou vazbu učiteli o jeho práci a žákovi o jeho výkonu, motivuje k další práci, slouží jako podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka a pro celkové hodnocení, informuje zákonné zástupce žáka a umožňuje posoudit připravenost žáka pro další učení. Nedílnou součástí je též hodnocení jeho chování a projevů.

Kritéria hodnocení

Hodnotíme proces (cíl, podmínky, prostředky) a výsledky výchovné a vzdělávací práce. Kritéria jsou dána vzdělávacími standardy formulovanými ve školním vzdělávacím programu (očekávané výstupy, klíčové kompetence):
  • úroveň znalostí (vědomostí, dovedností a postojů) a zejména schopnost jejich využití
  • úroveň myšlení a vyjadřování
  • aktivita, samostatnost, tvořivost (včetně kvality domácí přípravy)
  • schopnost spolupráce, respektu a tolerance (sociální dovednosti)
  • dovednost analyzovat a hodnotit výsledky práce své i ostatních

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve vzdělávacím obsahu vyučovacích předmětů a současně s tím i utváření klíčových kompetencí. Hodnocení je vždy pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Proces hodnocení

Učitel zadává žákům úkoly odpovídající jejich možnostem (dle zásad diferenciace a individualizace) a při každém dalším hodnocení postupně a úměrně zvyšuje nároky. Učitel věnuje prezentaci žákova výkonu dostatečnou pozornost, aktivně se ho účastní a k jeho analýze může využít ostatní žáky.

Účastí v procesu hodnocení učitel žáky aktivizuje, učí je hodnocení, sebehodnocení a tím je vede k přijímání zodpovědnosti za své učení. Schopnost kvalitního sebehodnocení je velmi důležitou kompetencí.

Učitel jednoznačně a srozumitelně formuluje kritéria pro hodnocení žáka a ověří si, zda je žáci znají a rozumějí jim. Do procesu tvorby kritérií jsou zapojeni i žáci.

Samotné hodnocení je potom věcné, jednoznačné, srozumitelné, porovnatelné s předem stanovenými kritérii a všestranné, ukazuje žákovi další směr v učební činnosti a respektuje princip „priority pozitivního hodnocení“. V dlouhodobém procesu hodnocení umožňuje každému žákovi prožít úspěch.

Učitel při hodnocení předpokládá jeho důsledky na další žákovy výkony. Z toho, jak žák hodnocení přijal, vyvozuje závěry pro svou další činnost.

Formy hodnocení

Jsou to způsoby, jakými učitel sděluje žákům výsledky hodnocení jejich práce.Učitel využívá různých forem hodnocení a jejich prostřednictví zvyšuje efektivitu učební činnosti žáka. Vybírá je v závislosti na pedagogické situaci a dle svého pedagogického záměru (povaha předmětu, očekávané výstupy, učivo, věk, individuální schopnosti a předpoklady). K optimálnímu rozvoji žáka je vhodné využívat pozitivních stránek různých forem hodnocení.

Přehled forem:

  • jednoduché mimoverbální hodnocení (mimika, gesto, dotyk)
  • jednoduchá verbální hodnocení (krátká slovní vyjádření)
  • oceňování výkonů (výstavky, pověřování úkolem, vedení týmu)
  • kvantitativní hodnocení (známky, body, procenta, případně výčet chyb)
  • písemná a grafická vyjádření (charakteristika, diagramy, škály)
  • slovní hodnocení (slovní analýza výkonu, hodnocení po vyučovací hodině, pověření žáka úkolem, vyhlášení vítězů atd.)

Zásady získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovných a vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a didaktickými testy
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • analýzou výsledků činnosti žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími zdravotními potížemi či specifickými poruchami učení a chování
  • rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci

Žák je v každém předmětu hodnocen formou různých zkoušek, testů a prací alespoň třikrát za každé pololetí, u předmětů s převahou teoretického zaměření z toho nejméně jednou ústně. Hodnoceno je pouze procvičené učivo.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů tak, aby se žák mohl z hodnocení poučit. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, u písemných zkoušek, prací a praktických činností pak nejpozději do 14 dnů.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce prokonzultuje s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Učitel vede soustavnou evidenci o hodnocení žáka.

Hodnocení prospěchu

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

Hodnocení prospěchu nezahrnuje úroveň žákova chování. Při hodnocení prospěchu může být použito též širší slovní hodnocení, o kterém rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

V případě přestupu žáka na školu hodnotící odlišným způsobem je na základě žádosti této školy či zákonného zástupce žáka hodnocení převedeno na způsob užívaný v dané škole. Také pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání je případné slovní hodnocení převedeno do klasifikace. Zásady pro převedení jsou uvedeny v příloze.

Při použití klasifikace jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a jeho věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. V 1. až 5. ročníku se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, v 6. až 9. ročníku pak slovní označení stupně hodnocení.

Také v případě použití širšího slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a jeho věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Text širšího slovního hodnocení je zapsán ve větách a musí z něj jasně vyplývat, zda žák v daném období prospěl, či neprospěl. Možné formulace pro slovní hodnocení jsou uvedeny v příloze.

Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění) se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Žáci se hodnotí ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí nebo širší slovní hodnocení zformuluje učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pokud jej vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období po vzájemné dohodě.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se objektivně hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka v daném období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před hodnotícím jednáním pedagogické rady, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do školní matriky a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Jedná se o vyučovací předměty vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda. Při hodnocení výsledků v těchto předmětech vychází vyučující z požadavku stanovených očekávaných výstupů a sleduje zejména:
  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
  • kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
  • kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
  • aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
  • úroveň komunikace a spolupráce
  • přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu
  • kvalitu výsledků činností
  • osvojení účinných metod samostatného studia

Výchovné a vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Bez problémů spolupracuje s ostatními žáky a zvládá různé role v týmu.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. V jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Spolupracuje a zvládá různé role v týmu většinou bez problémů.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický, s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat i spolupracovat s ostatními žáky podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti,přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Při ústním a písemném projevu se často dopouští chyb ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby však dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu i spolupráci ve skupině má většinou velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojuje uceleně, přesně a úplně, má v nich velmi závažné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují opravdu závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou charakterizovány závažnými chybami a nedostatky, které nedovede opravit ani s pomocí učitele. Samostatné studium nezvládá, při práci ve skupině není aktivní, vlastní podíl na spolupráci je minimální.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktického zaměření mají vyučovací předměty vzdělávacích oblastí Informační a komunikační technologie, Člověk a svět práce, dále praktika a laboratorní práce. Při hodnocení v těchto předmětech se opět vychází z požadavku očekávaných výstupů a sledujeme zejména:
  • vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
  • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech
  • kvalita výsledků činností
  • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
  • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
  • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktických činnostech, které vykonává pohotově, samostatně uplatňuje též získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Aktivně se stará o životní prostředí, hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktických činnostech. V postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají jen drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje bez větších problémů. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktických činnostech, při nichž se ale dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, pracoviště udržuje většinou v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, v nižší míře přispívá i k tvorbě a ochraně životního prostředí, neboť na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V těchto činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Svou práci organizuje za pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti i na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s výraznou pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje o práci zájem. Nemá vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu či praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V těchto činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci správným směrem ani s pomocí učitele.Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření patří do vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Člověk a zdraví. Také v integrovaném předmětu Občan a zdraví převládá výchovná složka. Při hodnocení v těchto předmětech se v souladu s očekávanými výstupy hodnotí:
  • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
  • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
  • kvalita projevu
  • vztah žáka k činnostem a zájem o ně
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
  • všeobecná tělesná zdatnost s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, výkonnost a péče o vlastní zdraví

Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní .Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních i kolektivních projevech. Jeho vlastní projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim kladný vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využití svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho vlastní projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadovaných výstupů. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Aktivně se zajímá o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný či pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho vlastní projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku či tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní, málo tvořivý a převážně nesamostatný. Rozvoj jeho schopností i jeho projev jsou málo uspokojivé, úlohy řeší s častými chybami, vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní a nesamostatný. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Vlastní projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede samostatně aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.

Hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Klasifikaci chování žáků navrhuje TU po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, případně s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel uvedených ve školním řádu během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze, pokud byla neúčinná.

Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, lze ve výjimečných případech, jejichž projednávání se škola přímo účastní, přihlédnout i k chování mimo školu.

Kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků, které odpovídají věku žáka, se dopouští ojediněle. Při mimoškolních akcích vhodně reprezentuje školu.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a ustanovením školního řádu. Žák se dopustí ojedinělého závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu, je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. V průběhu jednoho pololetí neomluveně zamešká 10 – 25 vyučovacích hodin.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školnímu řádu, zpravidla se přes veškerá výchovná opatření dopouští dalších přestupků. Narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. V průběhu jednoho pololetí neomluveně zamešká více než 25 vyučovacích hodin.

Při hodnocení chování se používají také následující výchovná opatření:

Pochvaly a jiná ocenění

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění (například knižní odměna) za výrazný projev školní iniciativy, déletrvající úspěšnou práci, včetně reprezentace školy.

Opatření k posílení kázně

Za jeden přestupek se žákovi uděluje pouze jedno z následujících opatření:

napomenutí třídního učitele:
za občasné zapomínání plnit zadané úkoly a nosit potřebné pomůcky, drobnější a méně časté přestupky, 1–2 neomluvené hodiny – uděluje třídní učitel

důtka třídního učitele:
za opakované zapomínání, drobnější kázeňské přestupky či 3 – 5 neomluvených hodin ji uděluje třídní učitel.

důtka ředitele školy:
za soustavné zapomínání, častěji opakované drobnější kázeňské přestupky, 6 – 9 neomluvených hodin – uděluje ředitel školy

podmíněné vyloučení či vyloučení žáka ze školy:
za zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy nebo zvláště hrubé a úmyslné fyzické útoky vůči žákům školy v případě, že žák splnil povinnou školní docházku

Další konkretizace těchto opatření je uvedena v příloze školního řádu.

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly či jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do KL a školní matriky. Udělení pochvaly či jiného ocenění je též zaznamenáno na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Celkové hodnocení

Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky hodnocení z povinných a volitelných předmětů a z chování. Stupně celkového prospěchu se uvádějí na vysvědčení. Žák je hodnocen stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
nehodnocen

Žák je hodnocen stupněm:
prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z těchto předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je „velmi dobré“
prospěl, není-li v žádném z povinných či volitelných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“
neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů hodnocen stupněm „nedostatečný“ nebo není-li z něho hodnocen na konci 2. pololetí
nehodnocen, není-li ho možné hodnotit z některého z povinných předmětů na konci 1. pololetí

V případě použití slovního hodnocení se při rozhodování o celkovém stupni prospěchu využívá zejména popsaných kritérií k hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického, praktického a výchovného zaměření a zásad pro převedení slovního hodnocení do klasifikace (viz. příloha školního řádu).

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných i volitelných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v jeho rámci opakoval ročník, a žák druhého stupně, který také v jeho rámci už opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po jeho skončení. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Komisionální zkoušky

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, tak krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž předmět nebo ze stejné vzdělávací oblasti. Výsledek přezkoušení určí komise většinou hlasů a již jej nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

Není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v daném termínu přezkoušet, může ředitel školy stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka. V případě změny hodnocení se žákovi vydá nové vysvědčení.

Přezkoušením není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Žáci devátého ročníku a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy a jsou komisionální. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

Výstupní hodnocení

Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výstupní hodnocení žáka dále obsahuje vyjádření o:
  • možnostech žáka a jeho nadání
  • předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka
  • chování žáka v průběhu povinné školní docházky
  • dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci 1. pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku, nebo také v pátém či sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

VI. Závěrečná ustanovení

  1. Školní řád základní školy byl projednán na pedagogické radě dne 29. srpna 2008 a nahrazuje řád ze dne 1. září 2006.
  2. Tento řád je veřejně přístupný v kanceláři školy, o seznámení zákonných zástupců dětí s jeho zněním je proveden písemný záznam.
  3. Vstupuje v platnost dne 1. září 2008. Se souhlasem školské rady může být upraven po projednání v pedagogické radě.

V Plzni dne 1. září 2008

Zpracoval:
ředitel školy: Mgr. Bohdan Franc

Tento řád byl schválen Školskou radou při 17. základní škole a mateřské škole Plzeň, Malická 1 dne 22. října 2008.